Zákoník práce Archivy

DOVOLENÁ

8. 10. 202230. 10. 2022 by filip.zitko Comment Closed

Dovolená není zákoníkem práce zvlášť definována. Dovolenou se rozumí zvláštní druh doby odpočinku, kdy zaměstnanec v zaměstnavatelem určeném nebo dohodnutém čase nevykonává práci, nedostavuje se na pracoviště a má tedy pracovní volno určené především ke zotavení, k odpočinutí si od práce a k osobním zájmům. S účinností od 1. 1. 2021 došlo ke změně koncepce práva na dovolenou. Předchozí právní úprava dovolené v zákoníku práce, byť v zásadě konstantní a řadu let v praxi aplikovaná, vykazovala některé dobře známé, avšak dlouhodobě trpěné nedostatky, které způsobovaly nedůvodné rozdíly při stanovení délky dovolené a při jejím čerpání mezi zaměstnanci v rozdílných režimech rozvržení pracovní doby do směn (především při jejím nerovnoměrném rozvržení nebo při kratší pracovní době rozvrhované na menší než obvyklý počet pracovních dnů v týdnu a při pracovní době rozvržené v nestejně dlouhých směnách). K tomu navíc zejména v poslední době přistupuje trend podporující lepší provázanost pracovního a osobního života zaměstnance cestou rozšiřování dosavadních a zavádění nových flexibilních forem práce (např. práce v kratší pracovní době, práce konaná zaměstnancem mimo pracoviště zaměstnavatele...

PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK

8. 10. 202230. 10. 2022 by filip.zitko Comment Closed

Zákoník práce na řadě míst pracuje s pojmem průměrný výdělek a s jeho násobky. Násobky průměrného výdělku je například vyjádřena minimální výše zákonného odstupného, limity náhrady škody ze strany zaměstnance apod. Průměrným výdělkem nebo určitým procentem z něj jsou stanoveny některé příplatky ke mzdě či platu nebo náhrady mzdy či platu. Způsob zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely stanoví § 351 až 362 zákoníku práce. Průměrný výdělek se určuje z hrubé mzdy nebo platu, zúčtovaného k výplatě zaměstnanci v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Odpracovanou dobou je doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat (nikoliv jejich náhrady). Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém je průměrný výdělek použit pro uspokojení nároků zaměstnance. Výjimku tvoří následující případy: při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance příznivější; pokud pracovní poměr vznikl teprve v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí, pak je rozhodným obdobím doba od vzniku pracovního poměru do...

DOVOLENÁ ZA KALENDÁŘNÍ ROK A JEJÍ POMĚRNÁ ČÁST (§212)

8. 10. 202227. 1. 2023 by filip.zitko Comment Closed

Pro výpočet nároku na dovolenou můžete také využít naši kalkulačku ZDE. Dovolená za kalendářní rok (nebo za část roku v případě, že pracovní poměr netrval po celou dobu kalendářního roku) patří k nejobvyklejším druhům dovolené. Dovolená od 1.1.2021 Dovolená za kalendářní rok, na niž vzniklo právo od 1. 1. 2021, se řídí následujícími pravidly: dovolená za kalendářní rok: přísluší zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období; poměrná část dovolené: přísluší zaměstnanci, kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období. Délka dovolené se poté v hodinách stanoví tak, že v případě dovolené za kalendářní rok přísluší zaměstnanci dovolená v délce stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené,...

ODSTUPNÉ §67 A 68 ZP

8. 10. 202230. 10. 2022 by filip.zitko Comment Closed

Odstupné (§67 a 68 ZP) Můžete také využít naši kalkulačku pro výpočet odstupného. Odstupné představuje jednorázový peněžitý příspěvek, který má zaměstnanci pomoci překlenout (často složitou) sociální situaci, v níž se ocitl proto, že bez svého zavinění ztratil dosavadní práci. Zákoník práce vymezuje případy, v nichž je zaměstnavatel povinen odstupné zaměstnanci poskytnout, a jeho minimální výši. Jde o nejmenší přípustný rozsah, tj. zaměstnavatel může odstupné zaměstnanci poskytnout i ve vyšší výši, případně i při rozvázání nebo skončení pracovního poměru z jiných důvodů. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z organizačních důvodů, tj. důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c), nebo dohodou z týchž důvodů přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně: jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval méně než jeden rok; dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval alespoň jeden rok a méně než dva roky; trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval alespoň dva roky. Speciální výše odstupného náleží zaměstnanci v kontu pracovní doby, pokud s ním bude rozvázán pracovní poměr z organizačních důvodů...