DOVOLENÁ
Dovolená není zákoníkem práce zvlášť definována. Dovolenou se rozumí zvláštní druh doby odpočinku, kdy zaměstnanec v zaměstnavatelem určeném nebo dohodnutém čase nevykonává práci, nedostavuje se na pracoviště a má tedy pracovní volno určené především ke zotavení, k odpočinutí si od práce a k osobním zájmům.
S účinností od 1. 1. 2021 došlo ke změně koncepce práva na dovolenou. Předchozí právní úprava dovolené v zákoníku práce, byť v zásadě konstantní a řadu let v praxi aplikovaná, vykazovala některé dobře známé, avšak dlouhodobě trpěné nedostatky, které způsobovaly nedůvodné rozdíly při stanovení délky dovolené a při jejím čerpání mezi zaměstnanci v rozdílných režimech rozvržení pracovní doby do směn (především při jejím nerovnoměrném rozvržení nebo při kratší pracovní době rozvrhované na menší než obvyklý počet pracovních dnů v týdnu a při pracovní době rozvržené v nestejně dlouhých směnách). K tomu navíc zejména v poslední době přistupuje trend podporující lepší provázanost pracovního a osobního života zaměstnance cestou rozšiřování dosavadních a zavádění nových flexibilních forem práce (např. práce v kratší pracovní době, práce konaná zaměstnancem mimo pracoviště zaměstnavatele...