DOBY POSUZOVANÉ JAKO VÝKON PRÁCE

DOBY POSUZOVANÉ JAKO VÝKON PRÁCE

Doby posuzované jako výkon práce (§ 216 odst. 2 a § 348) Při posuzování práva na dovolenou je podstatné, jaký počet násobků týdenní pracovní doby (stanovené či kratší) zaměstnanec odpracoval (v jakém rozsahu vykonával práci). Vedle vlastního výkonu práce se pro účely dovolené jako odpracované posuzují i doby, kdy zaměstnanec z důvodů pro tyto účely uznaných nepracoval. Výčet těchto dob vyplývá jednak z § 216 odst. 2 a 3, a dále též z § 348. Z tohoto vymezení vyplývá, že se do tohoto výčtu započítávají doby, které se obecně posuzují za výkon práce (§ 348 odst. 1), tedy doba: kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy;dovolené;kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek;kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí. Pokud jde o dobu, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky...
Read More
DOVOLENÁ

DOVOLENÁ

Dovolená není zákoníkem práce zvlášť definována. Dovolenou se rozumí zvláštní druh doby odpočinku, kdy zaměstnanec v zaměstnavatelem určeném nebo dohodnutém čase nevykonává práci, nedostavuje se na pracoviště a má tedy pracovní volno určené především ke zotavení, k odpočinutí si od práce a k osobním zájmům. S účinností od 1. 1. 2021 došlo ke změně koncepce práva na dovolenou. Předchozí právní úprava dovolené v zákoníku práce, byť v zásadě konstantní a řadu let v praxi aplikovaná, vykazovala některé dobře známé, avšak dlouhodobě trpěné nedostatky, které způsobovaly nedůvodné rozdíly při stanovení délky dovolené a při jejím čerpání mezi zaměstnanci v rozdílných režimech rozvržení pracovní doby do směn (především při jejím nerovnoměrném rozvržení nebo při kratší pracovní době rozvrhované na menší než obvyklý počet pracovních dnů v týdnu a při pracovní době rozvržené v nestejně dlouhých směnách). K tomu navíc zejména v poslední době přistupuje trend podporující lepší provázanost pracovního a osobního života zaměstnance cestou rozšiřování dosavadních a zavádění nových flexibilních forem práce (např. práce v kratší pracovní době, práce konaná zaměstnancem mimo pracoviště zaměstnavatele...
Read More
ČERPÁNÍ DOVOLENÉ (§217 a 218)

ČERPÁNÍ DOVOLENÉ (§217 a 218)

Dobu čerpání dovolené je povinen určit zaměstnavatel podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnavatel, u nějž uvedení zástupci zaměstnanců nepůsobí, určuje čerpání dovolené rovněž písemným rozvrhem, ale vydává jej jednostranně na základě vlastního uvážení. Při přípravě a vydávání rozvrhu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen dodržovat řadu pravidel: rozvrh čerpání dovolené musí určit vyčerpání dovolené zaměstnancům do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Jedinými přípustnými výjimkami jsou překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. Nemůže-li být dovolená z těchto důvodů vyčerpána do konce tohoto kalendářního roku (případně byla-li její část převedena podle následujícího odstavce), musí být její čerpání určeno tak, aby byla vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku; s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje...
Read More
DOVOLENÁ ZA KALENDÁŘNÍ ROK A JEJÍ POMĚRNÁ ČÁST (§212)

DOVOLENÁ ZA KALENDÁŘNÍ ROK A JEJÍ POMĚRNÁ ČÁST (§212)

Pro výpočet nároku na dovolenou můžete také využít naši kalkulačku ZDE. Dovolená za kalendářní rok (nebo za část roku v případě, že pracovní poměr netrval po celou dobu kalendářního roku) patří k nejobvyklejším druhům dovolené. Dovolená od 1.1.2021 Dovolená za kalendářní rok, na niž vzniklo právo od 1. 1. 2021, se řídí následujícími pravidly: dovolená za kalendářní rok: přísluší zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období; poměrná část dovolené: přísluší zaměstnanci, kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období. Délka dovolené se poté v hodinách stanoví tak, že v případě dovolené za kalendářní rok přísluší zaměstnanci dovolená v délce stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené,...
Read More