Rubrika: Články

JINÉ DŮLEŽITÉ OSOBNÍ PŘEKÁŽKY V PRÁCI Překážky v práci, je okruh jiných důležitých osobních překážek v práci, při nichž se poskytuje pracovní volno, rozsah tohoto pracovního volna, případy, v nichž přísluší po dobu pracovního volna i náhrada mzdy nebo platu, včetně případného spolurozhodování odborové organizace o vyslání zaměstnanců na pohřeb spoluzaměstnance, stanovila vláda svým nařízením č. 590/2006 Sb., a to i pro zaměstnance, kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají práce v pracovní době, kterou si sami rozvrhují. Dalšími typy překážek jsou Překážky v práci z důvodu obecného zájmu nebo Překážky v práci na straně zaměstnavatele. Pokud zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu, přísluší ve výši průměrného výdělku. K jiným důležitým osobním překážkám v práci patří: PŘEKÁŽKY V PRÁCI Vyšetření nebo ošetření  Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout,...

Příplatky Příslušné právní předpisy (zákoník práce a prováděcí nařízení vlády) upravují následující příplatky: za vedení;za noční práci;za práci v sobotu a neděli;za práci přesčas (viz kapitola XX.9);za práci ve ztíženém pracovním prostředí;zvláštní příplatek;za rozdělenou směnu;osobní příplatek;za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah;specializační příplatek pedagogického pracovníka; aza práci ve svátek (viz kapitola XX.10). Právní předpisy definují, zda jsou příslušné příplatky obligatorní či fakultativní, tedy zda je zaměstnavatel zaměstnanci při splnění podmínek musí či může poskytnout. Plat nebo náhradní volno za práci přesčas (§ 127) Podmínky stanovuje § 127 zákoníku práce. Za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci poměrná část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, připadající na jednu odpracovanou hodinu bez práce přesčas v kalendářním měsíci, kdy se práce přesčas uskutečnila, a příplatek ve výši: 25 % průměrného hodinového výdělku; nebo50 % průměrného hodinového výdělku, jde-li o práci přesčas konanou ve dny nepřetržitého odpočinku v týdnu. Příplatek přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za něž se plat poskytuje. Pokud došlo k dohodě o poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas, má...

Srážky z příjmu z pracovněprávního vztahu (§ 145 až 150) Srážkami z příjmu zaměstnance jsou srážky: ze mzdy;z platu;z jiných příjmů zaměstnance z pracovněprávního vztahu, kterými jsou:odměna z dohody;náhrada mzdy nebo platu;odměna za pracovní pohotovost;odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se skončením zaměstnání;peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním;odměny dle § 224 odst. 2 (při životním jubileu, po nabytí nároku na starobní důchod nebo po přiznání invalidního důchodu (pro invaliditu 3. stupně), za poskytnutí pomoci při předcházení požáru, při živelních událostech apod.). Pro srážky z uvedených příjmů zákoník práce zavádí souhrnný termín „srážky ze mzdy“. Proto pokud zákoník práce hovoří o srážkách ze mzdy, rozumí se tím vždy i srážky z platu nebo z jiných výše vypočtených příjmů. Zákoník práce vypočítává případy, kdy mohou být srážky ze mzdy prováděny. Jde o následující tři skupiny případů. Srážky ze mzdy na základě zákoníku práce nebo zvláštního zákona. Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli, aby provedl i bez souhlasu zaměstnance z jeho mzdy následující srážky (§ 147 odst. 1): daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti;pojistné na sociální zabezpečení;pojistné na všeobecné...